⛰❤Můj email: junomcgaff@seznam.cz❤⛰

15.9. 2017

15. září 2017 v 16:27 | Juno |  Deníček + jídelníček
Snídaně: kolagenový čajový pudink + hrst kakaových kuliček
Svačina: Jablko
Oběd: Bramborová kaše
Svačina: Kousek řepy + trochu odtučněného tvarohu + suchar
Večeře: ?

Dneska se chci trochu zamyslet...
Mám pocit, že když nejím, tak hladoví hlavně moje duše. Také máte pocit, že máte v sobě několik vrstev? Všechno to jste vy, jen každá ta vrstva vznikla jindy a je jiná. Na povrchu jste takoví, jací jste každý den mezi lidmi. Ta svrchní část umí být veselá, přátelská a bezstarostná. Možná, že je i hodně tvrdá a drsná, aby k těm slabším, křehčím částem vašeho nitra nepronikly zlé věci. Ale ani tahle slupka není nepropustná. Některé věci se skrz ní dostanou jako nic - zvláště věci z minulosti. Ano, narážím na anorexii. Možná to už tenkrát byla póza,ale teď je tu zas. A čím víc se uzavíráte do sebe a jíte málo, tím více se ty slupky odlupují a vy se dostáváte až na kost - jak na těle, tak na duši. A mnohem dříve než je to znát zvenku, už cítíte, jací jste hluboko uvnitř. Za všemi těmi matrjoškami, z nichž každá je jiná a má za úkol chránit vnitřek, se nachází to malé, nešťastné, křehké děvče. To, které tolik potřebuje oporu, neumí se orientovat mezi lidmi, je uzavřeno do sebe a budí dojem, že i sebemenší vánek jej zlomí. Už nezbylo nic, konečně lze vidět vnitřnosti. Jak dlouho bude trvat, než se ty vsrstvy znovu obnoví? Budou stejné, jako byly tenkrát? A dokážeme odpustit těm, kteří se nám snažili pomoci?
Tolik otázek. Carpe diem. Dokážeš to ještě?
Je t'adore mon chéri, je t'adore Ana
qqqqq

xoxo
Juno
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 15. září 2017 v 19:49 | Reagovat

Já to mám tak, že když hladovím, tak se hodně projevují a stupňují moje emoce. Bývám hodně podrážděná, náladová a nebo v depresích. Ano spíš jsou to negativní emoce. Ale cítím, jako bych se tak trochu dostávala hloub do svého nitra. V hodně knížkách jsem četla, že dlouhodobý půst je cestou za poznáním sama sebe. Takže si myslím, že tento efekt k hladovění patří.
Ovšem okolí moje hladovění nikdy moc dobře nevnímalo, natož, když jsem na ně pak ještě byla protivná :D

2 ♥Lexi♥ ♥Lexi♥ | E-mail | Web | 15. září 2017 v 21:09 | Reagovat

Krásně jsi to napsala, hrozně jsem se v tom našla, přesně jakoby moje duše měla několik vrstev... Ráda bych všechny spojila do jedné, abych neměla v hlavě jenom zmatek, ale asi to nejde... :(

3 hellana hellana | 15. září 2017 v 23:30 | Reagovat

Moc krásná úvaha. Vlastně krásně popsána realita. Je to tak. Ale měla v tom nacházím zvláštní roztomilost.
A pak i vím, kdo je opravdu při mně a pro koho mám schovaný svůj úsměv.
Je tak vzácný.
Odpuštění si často vyžádá čas. Někdy je to hodina, jindy celý život.

4 Loretta Loretta | E-mail | Web | 16. září 2017 v 8:32 | Reagovat

Ahoj, měla bych jednu otázku... V předchozím jídelníčku se zmiňuješ o ovocné tyčince, co má jen 15 kcal. Můžu se zeptat, co je to zač? Hrozně bych ji chtěla ochutnat <3 Díky ;)

5 skinnyjuno skinnyjuno | Web | 16. září 2017 v 11:58 | Reagovat

[4]: Mají ji v DM za 10 Kč. Je to značka babylove :)

6 B. B. | Web | 17. září 2017 v 14:38 | Reagovat

Vím, jak to myslíš.
Radši nad tímhle moc ani nepřemýšlím

7 skinny-hannah skinny-hannah | Web | 17. září 2017 v 14:46 | Reagovat

Je to zvláštní, nikdy jsem nechtěla, aby hladovění a snaha o dokonalou postavu bylo jakýsi můj povahový rys, ale stalo se - ovlivňuje to hodně mého chování i náladu..
Jinak, ráda spřátelím <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama